Já, Napoleon Bonaparte

Sazba sborníku je dílem Mgr. Hudecové

Sborník, který ZDE  publikujeme, je osobitým příspěvkem k 200letému výročí smrti Napoleona Bonaparta, které si v letošním roce připomínáme. Vznikl v rámci projektu distanční výuky na Wichterlově gymnáziu. Autory svérázných „vědeckých“ studií jsou žáci loňské septimy A. O Napoleonovi byly již publikovány tisíce svazků čítajících jak spisy vědecké, tak i popularizační a beletristické. Postava velkého korsického rodáka, před nímž se na vrcholu jeho kariéry třásla celá Evropa, nepřestává mimochodem přitahovat historiky dodnes. V čem je sborník, který držíte v ruce jedinečný? Co se v něm dočtete?

Jednotlivé studie pokrývají celou Napoleonovu kariéru: od jeho narození v nepříliš zámožné rodině, přes jeho vzestup (státní převrat v roce 1799 a triumf v bitvě u Slavkova), až k jeho pádu (Rusko 1812, bitva u Lipska, Waterloo). Stranou pozornosti mladých badatelů nezůstala ani Napoleonova osobnost. Studie nabídne pohled do císařova soukromí (Napoleonovy osudové ženy), další badatelé se zaměřili na životní osudy lidí, kteří stáli po Napoleonově boku (Joseph Fouché a Maurice de Talleyrand a Michel Ney).

V čem je sborník jedinečný? Neklade si samozřejmě za cíl rozšířit vědecké poznání. Z tohoto důvodu jsme upustili od publikování seznamu literatury a pramenů a poznámkového aparátu. Posláním tohoto kuriózního sborníku je především vtáhnout čtenáře do složitých evropských poměrů na přelomu 18. a 19. století.

Profesionální typografie v podání Mgr. Gabriely Hudecové

Všechny události, které jsou v dějepisných učebnicích podávány jako pouhé enumerace státnických činů a bitev, v tomto sborníku ožívají s neobyčejnou plasticitou. Jak toho studenti Wichterlova gymnázia dosáhli? Jednoduše: pokusili se vcítit do myšlení Napoleona Bonaparta a podat příběh vzestupu a pádu jeho očima. Ano, všechny konferenční příspěvky v tomto sborníku jsou psány ich-formou. Napoleon v nich vystupuje nejen jako geniální stratég, manažer a neodolatelný milenec, ale i jako osobnost nesmírně egocentrická a narcistická. Zásluhu na svých vítězstvích přisuzuje toliko sobě, vinu za porážky svaluje na svou neschopnou armádu. Napoleon nazírán z této perspektivy se jeví jako postava rozporuplná: génius, jedinečný vojevůdce, ale také jako komická figurka, která se na sklonku své kariéry uzavírá do světa
polopravd a účelově vymyšlených lží. Na konci sborníku se s údivem dočteme, že Napoleon je ochoten uznat jen jednu porážku, a to v šachové partii, kterou sehrál s „Turkem“ Wolfganga
von Kempelena. Když se ovšem dozví, že se stal obětí podvodu, radikálně mění svůj názor: „To znamená, že Turkova výhra neplatí. Takže jsem stále neporažený stratég!“

Badatelé, jejichž příspěvky budete v tomto sborníku číst, se rozdělili do devíti týmů, které mají dosti nezvyklé názvy. Co nás k tomu vedlo? Vysvětlení je jednoduché: pojmenování devíti skupin vychází z francouzského revolučního kalendáře. Klára Čajčíková, vedoucí první skupiny
se narodila 20. thermidoru, ve dni, který byl zasvěcen STAVIDLU. Jistě již uhádnete, že lídr dalšího týmu, Eliáš Bencúr alias KUKUŘICE, se narodil 28. fructidoru, a tatko bychom mohli
pokračovat dále.

Přeji vám, abyste se při čtení tohoto sborníku bavili stejně dobře, jako septima se svým dějepisářem při jeho tvorbě.

Celý sborník si můžete stáhnout ZDE /*.pdf 53,6 MB/

Sborník si můžete prohlédnout zde