Jak vznikaly hranice Československa po roce 1918?
Nebojte se vědy – to je název projektu Akademie věd ČR. který má formou fundovaných přednášek oslovit středoškolské studenty. Dne 19. 11. 2018 měli dějepisní seminaristé vzácnou příležitost setkat se s odborným pracovníkem oddělení biografických studií RNDr. Jiřím Martínkem Ph.D. z Historického ústavu AV ČR.
Jeho více než devadesátiminutová přednáška byla věnována stoletému výročí vzniku Československé republiky. Drtivá většina studentů si dokáže vybavit datum vzniku republiky, stejně jako osobnosti, které se na jejím vzniku podílely. Pan Jiří Martínek se však ve své přednášce s názvem Co všechno bude naše věnoval skutečnostem méně známým. Fundovanou a zároveň srozumitelnou formou seznámil studenty s komplikovaným vymezením hranic, které se táhlo ještě celé dva roky po skončení Velké války. Připomněl osobnosti československé delegace na pařížských mírových jednáních; kromě Edvarda Beneše, Karla Kramáře pozornost věnoval i jménům dnes zapomenutým: Antonínu Boháčovi, Karlu Chotkovi a především Viktoru Dvorskému. Pan Martínek nás zasvětil do pozadí složitého vyjednávání o hranicích, ve kterém se křížily principy historického práva s právem na sebeurčení. ale i potřeby hospodářské a vojensko-strategické. Závěr přednášky věnoval pan Martínek i jedné kuriózní myšlence, kterou se Čechoslováci v prvních měsících státní existence vážně zabývali. Nemohli bychom na úkor poraženého Německa získat některou z jeho kolonií? Třeba Togo v Africe nebo některou oblast v Tichomoří? V závěru pan Jiří Martínek konstatoval, že naše snění o moři a kolonizaci domorodců zůstalo (naštěstí) jen nerealizovaným projektem.