To byla jízda... | Wichterlovo gymnázium

V uplynulých třech týdnech se naši chlapci účastnili postupně tří meziškolních kol v basketbalu, a to městského (gymnaziálního), okresního a krajského.

Pojďme se však postupně podívat, jak tato jízda započala. V prvé řadě bych rád poděkoval a vyzdvihl kolegyni Holečkovou, která mě k vytvoření a vedení družstva dohnala a motivovala, za což ji patří velké DÍK.

Ale zpět k tomu, co jsem již nakousnul v úvodní větě. Zpočátku jsem byl velice skeptický, neboť zájem o reprezentaci v basketbalu nebyl zrovna největší. Takže jsme byli rádi, že vůbec sestavíme pětku na to, abychom mohli hrát a taky řádně vystřídat. Nakonec jsme k úvodnímu kolu (městskému) nastoupili v počtu dvanácti hráčů a tento trend pokračoval až do kraje. Musím se však přiznat, že jsem žádné zázraky nečekal (omlouvám se, chlapci, pokud to čtete), avšak už od prvních minut hry bylo vidět, že tento tým má nejenom basketbalovou kvalitu, ale i velký týmový duch. Městské kolo jsme tak projeli, jak ,,nůž máslem” a postoupili do kola okresního. Tam nás čekali zase soupeři o úroveň lepší, ale tento vlak to stejně nevykolejilo, ba naopak jej ještě více posílilo a popohnalo. V tomto kole se zmíním o finále, kdy tým ukázal charakter, a ačkoliv již prohrával velkou část zápasu, dokázal jej otočit a vybojovat si tak účast na krajském kole. To se konalo ve Frýdku – Místku, kde bylo vše perfektně připravené od začátku do konce (zázemí, rozhodčí, šatny) tak, aby měl turnaj hladký a ničím nenarušený průběh. Ale zpět ke hře. I na této úrovni (kole), ačkoliv jsme v týmu měli pouze pět hráčů, kteří basketbal hráli či hrají, jsme nijak nezaostávali a postoupili do semifinále, a to zcela zaslouženě. Tam nás čekal asi nejtěžší možný soupeř a také pozdější vítěz – Mendelovo gymnázium, kde byl celý tým složen z aktivních hráčů basketbalu, na což se nechci vymlouvat, ba naopak! Jsem moc rád, že všichni hráči do tohoto zápasu dali maximum a vůbec nezaostávali. Dokazoval to i výsledek, který byl v poločase takřka vyrovnaný (prohrávali jsme pouze o jeden bod). Ve druhém poločase se nám naopak střelecky příliš nedařilo a lavička soupeře měla totožnou kvalitu jako jejich základní pětka, byla z toho tedy bohužel prohra a čekal nás tak boj o třetí místo. Tam jsme nastoupili proti chlapcům z Nového Jičína. Opět musím vyzdvihnout bojovnost, zápal a houževnatost všech hráčů, kteří si zaslouženě došli pro krásné 3. místo. Někteří kluci bojovali nejen se soupeři, ale i se zraněním, za což jim náleží pomyslné smeknutí klobouku.

Musím uznat, že jsem se osobně s každým zápasem rozvíjel a zároveň bavil naším basketbalem, který byl rychlý, pohledný a hlavně účelový. Rovněž musím opět a už naposledy pochválit J. Mršťáka, M. N. Kormaníka, J. Zhnišťala, M. Kotulana, O. Janíka, M. Pjontka, B. D. Hlavsu, V. Tomšů, O. Jůzu, B. Al Shawtariho, J. Foltýna, Š. Bushe za to, jak ke všem kolům přistoupili, jaká z nich byla cítit chuť a verva zvítězit a hlavně to, jak si všichni na střídačce fandili a věřili.