menu

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů je projekt neziskové organizace Post Bellum určený žákům základních škol a gymnázií. Jejich úkolem je vyhledat pamětníka, vyzpovídat ho, nahrát jeho povídání na diktafon, následně zpracovat scénář a natočit přibližně tříminutovou reportáž v rozhlasovém studiu. Vypadá to jednoduše, ale pro nezkušené žáky, a co si budeme povídat, i pedagogy, to může být docela tvrdý oříšek.

Wichterlovo gymnázium se rozhodlo do projektu zapojit zhruba před rokem. Oslovili jsme dvě pamětnice z Klimkovic, paní Marii Snášelovou a paní Květu Dostálovou. Obě sestry vzpomínaly především na život za války, ale dozvěděli jsme se i něco z jejich dětství nebo života před rokem 1989. Jako ochutnávku připojujeme citaci z jejich povídání o tom, jak se při přechodu fronty schovávali s rodinou a sousedy ve sklepě svého domu.

„V tom sklepě jsme se schovávali dobré dva týdny. Měli jsme tam kamna, takový ten káborek, tak na tom se mohlo vařit, tak jsme tam jedli, vařili, živořili. Voda tam byla, protože vedle byla prádelna, no, bylo to kruté podmínky. Ale my děcka jsme z toho měli víceméně takový plezír, takový humor, že nás je tolik pohromadě, každý něco vykládal a bylo veselo.“

Sestry Perníkovy, jak se za svobodna jmenovaly, taky s dojetím vzpomínaly na tetu Rézi. V Sudetech byl nedostatek všeho, od potravin po literaturu, což se někteří rozhodli řešit pašováním z Československa a později i z Protektorátu. Mezi tyto odvážlivce patřila i příbuzná našich pamětnic, teta Rézi, která toho pod svou trojitou suknicí dost pronesla a celníky vždy oklamala.

„Ona, žena nevzdělaná, úplně obyčejná ženská a ona je úplně převezla, ty celníky. Ona začala na ně mluvit slezskoněmecky, wasserpolácky. ,Ó čžeši kinder schlafen spáč´ a ty celnice si udělaly na hlavu tak, říkaly si, no je blbá, tak ji pustíme. A vždycky ji pustili.“

Jedním z cílů projektu je propojit mladé lidi se seniory. Kromě toho si tým ve složení Viky Hrušková a Markéta Kňurová ze čtvrté C a Jirka Konvičný s Richardem Pražákem ze čtvrté D mohli na vlastní kůži vyzkoušet, kolik práce dá vytvořit tak jednoduchou a krátkou reportáž. V neposlední řadě nás velmi bavilo samotné natáčení v Radiu Čas, pan Gavelčík, který nám nahrávání umožnil a pomohl reportáž sestříhat, byl velmi ochotný a měl s námi spoustu trpělivosti.

Reportáž si můžete přehrát zde:

 

Vernisáž panelů, které žáci společně s profesionálními grafiky připravili pro výstavu Příběhů našich sousedů, se konala ve středu 9. září na veřejném prostranství na Hlavní třídě v Porubě. Sešli se žáci, učitelé, pamětníci, organizátoři ze společnosti Post Bellum i zástupci porubské radnice, která projekt podpořila. Reportáž z akce se objevila i v celostátním vysílání ČRo Plus, na válku v ní vzpomínala také naše pamětnice, paní Květa Dostálová. Záznam si můžete poslechnout i zde, a to od minuty 17:54.

https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/51/2020-09-11

Jsme moc rádi, že nám Post Bellum i porubská radnice umožnily se do projetku zapojit. Zdravíme tímto paní Kristýnu Koblasovou a pana Martina Tomáška a děkujeme jim za maximální podporu a vstřícnost.

V neposlední řadě děkuji i svému týmu, že se k akci postavil čelem, i když to místy nebylo úplně jednoduché. Viky, Markéto, Jirko a Richarde, jste opravdu dobří!

Přikládáme pár fotek pamětnic:

Několik záběrů z nahrávání v rádiu:

A v neposlední řadě i snímky ze slavnostní vernisáže na Hlavní třídě: