Dne 21. června 2019 proběhlo v literární učebně Wichterlova gymnázia slavnostní vyhodnocení celorepublikové soutěže v tvorbě limeriků i básní ve formě haiku pod názvem Rodina. Předsedkyní poroty byla Radana Šatánková (*1980), česká novinářka, básnířka a prozaička, která od roku 1999 žije v Praze. Vydala šest básnických sbírek, dosud poslední kniha básní nese název Domovní schůze (2014). Předcházely jí sbírky Okno v zahradě (1995), Dokořán (1999), Básně a texty z let 1995-2002 (2002), Prolínání (2005) a Medúza (2009). Umělkyně mapuje současnou literární scénu, organizuje autorská čtení v Praze, Ostravě a v rodném Frýdku-Místku. Je velmi hrdá na svůj lašský původ, propaguje rodný kraj i jeho tradice. O údělu slovesné umělkyně poznamenala: „Býti básnířkou je permanentní stav!“
V první části slavnostního dopoledne předsedkyně poroty přednesla svou přednášku o undergroundu. Zastavila se u počátků tzv. podzemní kultury, jež spadají do 40. let 20. století, kdy vznikla edice Půlnoc (Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, Bohumil Hrabal, Vladimír Boudník). Teprve v normalizačních 70. letech 20. století se dle přednášející undergroundová tvorba nebývale rozšířila. Výchozím bodem veškeré undergroundové tvorby bylo heslo „jsme proti“. V mnohých textech jsou dle Šatánkové vidět prvky sebedestrukce, dekadence, obavy úzkosti, politický postoj, výsměch, sarkasmus a vulgarita. Navzdory tomu undergroundová literatura přinesla vynikající díla. Jejich přednostmi mimo jiné jsou autentičnost a schopnost souznít s momentálními pocity generace. Radana Šatánková vzpomněla významné osobnosti a klíčová díla české podzemní kultury. Vyšla ze Zprávy o III. českém hudebním obrození (1975) Ivana Martina Jirouse, jenž je zajímavým dokumentem o vývoji rockové hudby u nás a současně nevyhlášeným manifestem undergroundové kultury. Dále vzpomněla skupinu Plastic People of the Universe, která vznikla na přelomu let 1968-1969 a stala se vzorem jistého okruhu mladých lidí normalizačního období. Texty písní šokovaly syrovostí, útočností, vulgaritou, byly míněny jako vzpoura a protest proti hodnotám konzumní a politicky zdeformované společnosti (vliv pop-artu a americké beatnické generace). Skupina PPU zhudebnila mj. některé poválečné texty Jiřího Koláře, ale základem jejich reportoáru se stala tvorba Egona Bondyho.
R. Šatánková se zastavila u tvorby Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho, Jáchyma Topola, Víta Kremličky, Jiřího Neduhy a Milana Smrčky, českého zpěváka, písničkáře a básníka, známého pod uměleckým pseudonymem Záviš.
Po přednášce následovalo slavnostní vyhodnocení letošního ročníku – vyhlášení vítězů, nejlepších tvůrců limeriků a básnických textů ve formě haiku. Jména žáků a jejich umístění jsou uvedena v následujícím přehledu:
KATEGORIE 1 – MLADŠÍ STUDENTI:
Čestná uznání:
Jan Kratochvíl (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14), Táta, máma, babka, děda
Filip Nezval (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14), Někdy u nás bouchnou saze
Kateřina Novotná (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14), Poděkování (haiku)
Kateřina Jelínková (Gymnázium Týn nad Vltavou), Na Štědrý den k večeru
Veronika Svobodová (Gymnázium Týn nad Vltavou), Moje babi milá
Václav David (Wichterlovo gymnázium), Žila byla kdes prasátka
Josef Schotli (Wichterlovo gymnázium), Můj táta je celý muž
Vojtěch Ptáčník (Wichterlovo gymnázium), Mám babičku Jolandu
KATEGORIE 2 – studenti vyššího gymnázia a SŠ
čestné uznání:
Jiří Močkoř (Wichterlovo gymnázium), Moderní pár, Zavřené oči (haiku)
O jubilejním ročníku limerikové soutěže na téma Rodina ve svém vstupním zamyšlení Jak osedlat limerik? předsedkyně poroty Radana Šatánková napsala: „Zlehka jsme klusali, jindy zas pádili tryskem i odpočívali. Je vidět, že rok co rok si tento hravý poetický útvar o pěti verších se strukturou rýmu a-a-b-b-a uchovává své příznivce a jsem velmi potěšena, že úroveň soutěžních příspěvků stoupá. Ovšem to je pak těžká situace pro literární porotu. Poezii je obtížné hodnotit, víme, že ji nejde objektivně změřit a ani zvážit. Zabývali jste se tématem “rodina”… Mladších studentů-autorů se sešlo na 79, z vyšších gymnázií a středních škol poslalo limeriky 26 autorů. Někteří zaslali limeriků více, někteří připojili dokonce i haiku (krátký útvar, nejznámější z japonské poezie, mající však 17 slabik s řádkováním veršů 5-7-5)… Rodina je zkrátka místo, kde se společně sejdete a stolujete, kde řešíte nesnáze, je i stav – oceňujete pohodu. Vyjadřujete to slovy: “bez rodiny žít se nedá”, “jsme parádní a sehraná družina”, “patříme do jedné party” a “i když někdy bouchnou saze, ale pak je nám zas blaze”.
Všem vítězům soutěže, stejně tak předsedkyni poroty, děkujeme a gratulujeme. Mladí básníci se již nyní můžou těšit na další ročník soutěže ve psaní limeriků. Pro školní rok 2019/2020 bylo navrženo a odlasováno téma „Cestování“.
Lukáš Průša
Wichterlovo gymnázium je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
