Ve čtvrtek 26. 1. zavítal na naši školu Maxime Marsault, aby pomohl maturantům představit si konkrétněji, co se vše je ukryto ve trojici slov finanční řízení firmy. Následující text je reflexí akce z pohledu Lucie Kozelkové, účastnice přednášky.
Když nám původně byla nabídnuta přednáška na téma finanční řízení firmy, přiznám se, že jsem nadšením ze židle neskákala. Osobně před čísly preferuji slova, ale tak… Přednáška měla být francouzsky, hostem měl být sám ředitel financí Veolie a navíc nám paní profesorka Pšenicová slíbila, že nám předvede, jak se tlumočí. Usoudila jsem, že účast stojí za to – a neprohloupila jsem!
Maturanti znalí francouzštiny se tedy sešli v literární učebně, aby se něčemu novému přiučili. Měla jsem strach, že takovým šílenostem nebudu rozumět. Naštěstí pan Maxime Marsault tušil, že nejsme raketoví inženýři, natož francouzští raketoví inženýři, takže svou řeč zjednodušil. A ukázalo se, že dokonce umí česky! Pokud nám ani zjednodušení “Charbon – to je uhlí s krásným přízvukem” nestačilo, paní profesorka Pšenicová byla připravena pomoci.
První část jsme měli za sebou – dozvěděli jsme se, co vlastně Veolia v Česku dělá, a bylo nám přiblíženo, jaká všechna oddělení s financemi musí tak velká firma mít. Ve druhé části si paní profesorka a pan Mersault přitáhli židličky blíže k nám (a způsobili nejednomu studentovi flashbacky na hru “Autobus”… poptejte se zasvěcených z DODu) a byli připraveni odpovídat na naše zvídavé dotazy. Paní profesorka na moment změnila roli a zavzpomínala na svou tlumočnickou éru – ukázala nám naživo jak konsekutivní, tak i simultánní překlad. Samozřejmě jsme ji náležitě odměnili potleskem!
Potrženo a sečteno, skvělé dopoledne plné nejen nových slovíček, ale i úsměvů (a za mě i radosti, že něčemu rozumím i francouzsky)!
