Předávání maturitních vysvědčení se opět zúčastnil místopředseda Školské rady při Wichterlově gymnáziu a náš absolvent Ivo Vondrák. Následující text je převzatý z jeho blogu na stránkách Moravskoslezského kraje.
Je úžasné vidět všechny ty mladé lidi, jakou mají radost, a já jsem přesvědčen o tom, že je budoucnost nemůže zklamat, pokud na ni sami nebudou rezignovat.
Na dobu, kdy jsem dostal své maturitní vysvědčení, vzpomínám fakt rád. Byl to okamžik plný emocí. Pocity nadšení z dobře odvedené práce se mísily s neurčitým očekáváním, co se vlastně bude dít do budoucna. Začaly se objevovat i první neznámé projevy nostalgie, že končí něco, co už se nikdy nevrátí. A právě tato nostalgie se dere stále více na povrch, když se účastním předávání maturitních vysvědčení Wichterlova gymnázia, které se pravidelně koná v aule VŠB-TUO, a já, pokud jen trochu mohu, se ho účastním právě proto, že to je to moje gymnázium, kde jsem strávil čtyři úžasné roky života. Obvykle pronesu pár slov z dob své maturitní zkoušky a snažím se jimi nepokazit krásnou atmosféru. Je úžasné vidět všechny ty mladé lidi, jakou mají radost, a já jsem přesvědčen o tom, že je budoucnost nemůže zklamat, pokud na ni sami nebudou rezignovat. Svět je jim otevřený a možností je plno. Držím jim všem palce, nejen z Wichterlova gymnázia, protože jsou naší budoucnosti. Bylo by nefér po nich chtít, aby všichni zůstali v našem kraji, ale přál bych si, aby se jednou do toho našeho kraje vrátili. Nakonec o tom jsou i verše Vítězslava Nezvala Sbohem a šáteček, které pravidelně zaznívají na konci celého slavnostního shromáždění, a mně u nich pokaždé běhá mráz po zádech:
Sbohem a bylo-li to všechno naposledy
tím hůř mé naděje nic vám už nezbude
Chcem-li se setkati nelneme se radš tedy
Sbohem a šáteček Vyplň se osude!
Wichterlovo gymnázium je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
