Logo ČMAKu, zdroj: americkykongres.cz

Letos již třetí ročník Českého modelu amerického kongresu proběhl ve dnech 13. – 17. září 2013 v Plzni. Účastníci si v rámci pětidenního programu, sestávajícího z přípravné a jednací části, vyzkoušeli na vlastní kůži, jak funguje Kongres USA.

Každý zájemce si při registraci vybral, zda chce být na ČMAKu novinářem, lobbistou, senátorem či poslancem. Dva poslední jmenovaní si navíc vybrali stranu a frakci, jejíž ideologii budou prosazovat, a poslanci si v rámci Sněmovny reprezentantů zvolili ještě výbor. “Modelováno” bylo tentokrát šest výborů – Výbor pro energii a obchod, Výbor pro zahraniční vztahy, Výbor pro ozbrojené složky, Výbor pro justici a soudnictví, Výbor pro přírodní zdroje a Výbor pro vládní dohled.

A co jsme tam vlastně dělali?
Dny přípravné části se nesly hlavně ve znamení spousty přednášek. Bylo nutno všechny účastníky seznámit s fungováním Kongresu USA, s fungováním našeho modelu a samozřejmě (toto platí především pro ctihodné poslance a senátory) s podrobnostmi bodů agendy senátu a jednotlivých výborů. Návštěvou a přednáškou nás poctilo mnoho zajímavých hostů, jako příklad uveďme třeba bývalého premiéra Vladimíra Špidlu, žurnalistu Jindřicha Šídla nebo politika Romana Jocha.
Nicméně, ač doprovodný program byl bezpochyby zajímavý a podnětný, všichni jsme uvítali slavnostní zahájení jednací části a jednání samotné.

Jednací dny byly nabité do poslední minuty přesně naplánovaným programem – zapálené diskuze probíhaly samozřejmě ve výborech a v senátu, ale i na zasedání celé strany či v komornějších složeních na jednání frakcí.

Zde je asi nutná informační vsuvka – zatímco v České republice máme velké množství politických stran, které pokrývají ideologické spektrum, v USA fungují jen dvě velké strany, republikáni a demokraté, a ideologickou rozmanitost si vynahrazují štěpením se do frakcí. Členové republikánské strany pak mohou zastávat diametrálně odlišné názory, jedná-li se kupříkladu o zástupce frakce liberálních republikánů a republikána paleokonzervativce. Není pak pravidlem, že strana hlasuje jednotně.

Jakožto poslankyně za Arkansas a členka republikánské frakce tradicionalistů (největších “staromilců”, kteří s oblibou citují z Bible) ve Výboru pro energii a obchod jsem se rozhodně nenudila. Spojené jednání s Výborem pro zahraniční vztahy o vytvoření celní unie na americkém kontinentě bylo velmi podnětné, a dokonce vedlo ke schválení dokumentu, který později na plénu prošel téměř jednohlasnou většinou. Druhý bod agendy VEO, budoucnost amerického automobilového průmyslu, byl již trochu spornější a výrazně se na něm projevily ideologické rozdíly mezi republikánskou a demokratickou stranou, především v otázkách ekologie, a jeden den se ukázal jako příliš krátká doba na vytvoření oboustranně přijatelného kompromisu. Ačkoliv, kompromis mezi konzervativními republikány a například demokraty enviromentalisty je v každém případě velmi utopická představa.
Třetí jednací den byly dokumenty schválené ve výborech projednávány na plénu celé Sněmovny reprezentantů. Došlo i na naši celní unii a kromě ní byly v jednání i budoucnost financování NASA, těžba břidlicové ropy a návrh zákona o omezení volného držení zbraní, který vyvolal až děs ve všech přítomných ctihodných poslancích za republikánskou stranu.

Na slavnostním zakončení pak poslanci a senátoři dostali osobní hodnocení, na kterých celou dobu pilně pracovali novináři.

ČMAKu jsem se letos zúčastnila poprvé a zanechal ve mě ohromný dojem. Ač jde v podstatě jen o velmi propracovanou hru, akce je úžasně na úrovni a mohla bych ji vřele doporučit každému, kdo se trochu zajímá o světové dění, má snahu zlepšit své rétorické a argumentační dovednosti a chce se seznámit se svými vrstevníky s podobnými zájmy z celé republiky.

Velké riziko však tkví v návratu zpět do všechní reality školy, byť výběrového gymnázia. Než se mi podařilo přepnout zpět na normální režim, nejednou jsem po vyvolání měla tendence uvést svůj proslov “děkuji za udělení slova” a snaha oslovovat spolužáky “ctihodní poslanci a poslankyně” a “vážené plénum” také nebývá přijímána s velkým pochopením.