Fjodor Michajlovič Dostojevskij je jednoznačně jeden z největších spisovatelů světové literatury. Jeho díla jsou stálicemi jak v seznamech četby pro snad každý ročník gymnázia, tak pro většinu čtenářů, kteří si chtějí založit do knihovny významné dílo světového významu.

Kniha Zločin a trest, poprvé vydaná roku 1866, se stala stěžejním dílem ruské realistické literatury.

Hlavní hrdina Raskolnikov je rozhodnut zabít starou lichvářku Alenu Ivanovnu a oloupit ji. Protože ho ale u vraždy vyruší její sestra Lizaveta, je nucen ji zabít také. Po činu upadá do těžkých depresí, kterým se snaží uniknout filosofickým ospravedlňováním svého činu. Později se seznamuje s Marmeladovem a jeho dcerou Soňou, která vydělává peníze pro rodinu prostitucí. Láska mezi těmito dvěma lidmi, kteří jsou nedobrovolně odvrženi na samý okraj společnosti nakonec způsobuje, že se Raskolnikov přiznává a je odsouzen k nuceným pracím na Sibiři, kam jej Soňa následuje.

Dílo Zločin a trest je extrémně individualistické, nalezneme v něm zdánlivě nekonečné dialogy, sny hlavního hrdiny, v nichž se odráží deprese a vnitřní rozpolcení. Z dokonalého vykreslení tehdejšího Ruska vystupuje jako romantický hrdina Raskolnikov, který se vyvyšuje nad ostatní aktéry a svou výjimečnou povahou a naprosto charakteristickými rysy donutí čtenáře se hluboce zamyslet nad problematikou složitosti lidského vědomí a uvažování.