Foto: Antonie Nováková

Píšu, píšeš, píšeme. Každý alespoň jedenkrát za život zkoušel něco napsat – zamilovanou básničku, písničku nebo slohovou práci do školy. Ale zkoušeli jste někdy napsat knížku? Ne? Měli byste. Nejenže je to zkušenost k nezaplacení, ale poznáte také spousty nových a zajímavých lidí. Není to sice tak lehké, ale výsledek stojí zato.

„Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ – George Raymond Richard Martin

Všechno to začalo před pěti lety… Kamarádka pořádala halloweenskou párty a my se v noci v počtu čtyř „malých” holek vydaly na hřbitov. Malé ustrašené holčičky druhý den nadchla nejrůznější strašidla a příšery a rozhodly se, že začnou psát strašidelné povídky.

Od té doby jsem zkoušela psát všechno možné. A když píšu všechno, myslím tím opravdu všechno. Ne vždy to dopadlo zrovna nejlépe, ale chybami se člověk učí, no ne?

Díky jedné slečny jsem narazila na nakladatelství Alfa – Omega a řekla si, že bych to měla vyzkoušet. Nečekala jsem ani dva měsíce a přišla odpověď, že mou knihu vydají. Byla jsem štěstím bez sebe.

„Ze  země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta.” – Seneca

Zhruba půl roku trvaly přípravy a tisk. V polovině listopadu jsem jela do Prahy na oficiální křest knih a setkání autorů. Bylo to den po mojí závěrečné v tanečních, takže to byl docela náročný „výlet”, ale vydařil se.

Nejenže jsme dostali oběd, který jsme si mohli vybrat ze dvou jídel, ale také proběhl slavnostní přípitek. Na konci setkání každý z autorů přečetl něco ze své knihy. Poznala jsem tak spousty zajímavých lidí plných nápadů. Půl dne stráveného na silnici v autě stálo zato!

„Prvotina začínající sedmnáctileté autorky vypráví fantasy-příběh o prvních láskách a zmatcích mladých lidí, kteří se dostali do neobyčejného prostředí vesnice Deley. Ta leží v hlubokém lese a skrývá svá neočekávaná tajemství. Kniha je určena zejména mladým čtenářům, které vyzývá na dobrodružnou cestu za poznáváním tajemného. 2014. Formát A5, šitá vazba V1, barevná laminovaná obálka V. Martinkové s ilustrací Lucie Bax, uvnitř černo-bílé ilustrace stejné ilustrátorky, 32 stran.”

Knížka je to tenká. Počtu stran odpovídá i formát a obálka. Je určena především mladším čtenářům, jak si koneckonců můžete přečíst v popisu knihy. Ale myslím, že ani těm starším neuškodí, když si ji přečtou.

——————————————————————————————————————————————————-

Ukázka z knihy:

V dáli je slyšet hlasitý bouře hlas,

mlha se jako dlouzí hadi točí kolem nás.

Když ztichneš, uslyšíš je snáz,

valí se na nás jak voda, co přetrhla hráz.

1. kapitola

Jak jsem se jenom mohla ztratit? Pomyslela si Carol. „Určitě chodím v kruhu!“ zaklela nahlas. Kolem nebylo nic jiného než stromy. Sem tam vyčuhoval z trávy hřib a ozvalo se soví houkání. Carol toho dne spěchala domů a chtěla si cestu ze školy zkrátit přes les. Nikdy tudy nešla, ale myslela si, že půjde rovnou za nosem. Spletla se a nakonec nevěděla, kam jít.

„Jsem Thomas!“ ozval se za ní klučičí hlas. Carol se otočila a uviděla tam stát kluka v jejím věku, s hnědými krátkými vlasy a pronikavě zelenýma očima.

„Já jsem Carol,“ odpověděla. „Ztratila jsem se, nevíš, kudy se dostanu do města?“ Odhrnula si z tváře své dlouhé hnědé vlasy.

„Znám to tady, je to jako můj domov. Stačí, když půjdeš za mnou,“ řekl Thomas a pokrčil rameny.

——————————————————————————————————————————————————-

Knihu si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství za cenu 120 Kč. Nebo přímo u mě za cenu 100 Kč i s věnováním!

Znám spousty lidí, kteří píší „do šuplíku”. Patříte k nim? Nebojte se i vy vyzkoušet své štěstí!