Alexander Dubček

Zlomové letopočty v našich dějinách bývají často spojeny s číslicí 8. Tušíte, k jakým událostem došlo v letech 1278, 1348, 1458, 1618, 1648, 1848, 1868, 1918, 1938, 1948, 1968 nebo v roce 1998? Také máte pocit, že vám něco při výuce dějepisu uniklo? Nevadí.  Studenti třetího ročníku semináře Obecných dějin vám v rámci projektu „Osmy“ přiblíží osudové osmičky národních dějin sérií reportáží a komentářů. Události, jež se staly dějepisným učivem, budou tlumočeny  tak, jak by o nich dnes referovala svobodná současná média.

/Praha, 5. 1. 1968, od našich zvláštních zpravodajů Petra Mátla a Pavla Měrky/

Překvapivé rozuzlení přineslo zasedání ústředního výboru KSČ, které se konalo ve dnech 3. -5. ledna 1968. Antonín Novotný se rozhodl požádat o uvolnění z nejvyšší stranické funkce. V pozici prvního tajemníka strany ho nahrazuje Alexander Dubček. Co tato výměna na nejvyšším stranickém postu znamená? Politologové se domnívají, že se jedná o zásadní oslabení pozic konzervativního a nepříliš inteligentního Antonína Novotného, který však dále zůstává prezidentem republiky. Z politických kuloárů jsme se dozvěděli, že zásadní kritika Novotného zazněla z úst slovenských „soudruhů“, kteří mu vytýkají necitlivé výroky vůči Slovensku. Vratké postavení Novotného v nejvyšší stranické funkci bylo údajně zpečetěno v prosinci loňského roku samotným Leonidem Iljičem Brežněvem, jenž se na adresu možného Novotného nástupce vyjádřil takto: „Eto vaše dělo.“

Většina pozorovatelů si klade otázku, kdo je Alexander Dubček. V oficiálním životopise se konstatuje, že se narodil v roce 1921 ve slovenském Uhrovci, působil ve stranickém aparátu v nejrůznějších funkcích a dlouhodobě pobýval v Sovětském svazu. Je Alexander Dubček nový prosovětký politik, nebo člověk, který je připraven realizovat koncept nevyhnutelných reforem? To ukáže nejbližší budoucnost. Pokud se Dubček rozhodne jít druhou cestou, může počítat s širokou podporou reformních komunistů, demokraticky smýšlejících nestraníků, studentů a celé kulturní obce. Alexandr Dubček, na rozdíl od jiných stranických funkcionářů působí sympaticky, dokáže bezprostředně komunikovat s okolím a mohl by získat širokou podporu. Někteří zase varují, že příliš radikální reformy v Československu mohou narazit na nelibost Moskvy, která rozhodně nebude nečinně přihlížet. Jeden soudruh (DK), který si nepřál být jmenován, se vyjádřil tímto způsobem: „Alexander v čele naši partaje, to je pruser jak mraky. Nejpozději do konce srpna nam sem Brežněv pošle tanky. Vy si ešče vzpomenete na moje slova. No nic, jak bude zle, obratim se na svojeho kamarada Vasila a napišem Brežněvovi zvaci dopis.“

Většina pozorovatelů ale soudí, že není důvod k obavám. Vždyť generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv poslal Dubčekovi blahopřejný telegram, v němž se konstatuje: „Z celého srdce vám přejeme hodně úspěchů pro blaho československého lidu.“  Na naši otázku, kam chce nejmocnější muž ČSSR směřovat další kroky, odpověděl Alexander Dubček lakonicky: „Já chcem iba vybudovat´socializmus s ludskou tvárou.“

Poznámka – redakce Glossaria přináší vyjádření studenta Dominika Koldera (3. D): „Důrazně se ohrazuji vůči stanovisku Drahomíra Koldera citovaného v tomto článku a prohlašuji, že s tímto kolaborantským politikem nemám, kromě příjmení, nic společného.“