menu

Terka Novotná – úspěšná řešitelka Překladatelského Tygr[id]a

Terka Novotná – úspěšná řešitelka Překladatelského Tygr[id]a

Na jazykovém gymnáziu Pavla Tigrida se koncem listopadu konala mezigymnaziální soutěž Překladatelský Tygr[id]. Jazykové sekce ji uspořádaly u příležitosti 100. výročí založení republiky.

Jsme hrdí na vynikající výkon studentky Wichterlova gymnázia Terezy Novotné, jejíž zdařilý překlad porota shledala hodným ocenění. Terce tímto děkujeme za vzornou reprezentaci školy.

Pro zájemce uvádíme s laskavým svolením pořadatelů i samotné autorky výchozí text a Terčin převod do angličtiny.

Adam a Eva

Karel Šiktanc (úvod skladby /1968/)

 

Byl Den.
A byla Noc.
A Země byla nesličná

a pustá.

„Kdo jsi?“

křičel jí do tváře,
jak by měl úzkost,
že se mu jen zdá.

A déšť mu zalil ústa.

Neb

stála voda vzpřímená
nad dějstvím ryb jak šestý prst.
A nikde prám. A nikde chrám.

A neslyšeti Boha.

„Jsem Eva.“

řekla, tišeji než les.
A zeměplazi metli vřes.
A pod Světem, jenž vířil tmou,

se třásla muří noha.

Bil zvon.

A kvetl hadí mord.
Obrátil kapsy naruby
a kladl před ní střep a nůž

a peří na hromádku.

„Jsem Adam!“

křičel na lesy.
A mraky šly jak procesí.
„Jsem Adam! Vše se začíná

a končí od začátku!“

Smutně se smála.

Žal i vděk
jak vydražený nábytek
v ní mrtvě ležel – naskládán

až po poslední vrásku.

Klekl jí k nohám.

Zalklá tmou,
skryla ho sama před sebou.

A Bůh si vzdychl – neviděn –

byv stvořiv pozdní lásku – – –

  

Adam and Eve

Karel Šiktanc/Translated by Tereza Novotná (Wigym)

 

 T’was day.

And night.

And the Earth was treacherous

 

And hollow.

 

“And you are?”

 

he screamed into her face,

as if he felt anxiety,

that it was merely a dream.

 

And the rain filled up his mouth.

 

For

 

the water stood upright

upon the act of fish as if a sixth finger.

And nowhere a punt. Nor anywhere a minster found.

 

And unheard of God.

 

“I am Eve.”

 

She said, more tacitly than the woods.

And earth crawlers swept the moors.

Underneath the world, which swirled of darkness,

 

there quivered an anguished leg.

 

The bell rang.

 

And blossomed the serpent’s agony

He turned his pockets inside out

and lay in front of her a shard and knife

 

and feathers on a pile.

 

“I am Adam!”

 

over the woods and groves he shouted.

And as processions the clouds around him parted

“I am Adam! All starts

 

and ends from the beginning!”

 

She gave out a sad laughter.

Sorrow and gratitude

as auctioned furniture

 

inside he mortaly lay-piled

up to his last wrinkle.

 

He kneeled to her legs.

Suppressed by darkness,

she hid him away from her.

 

And God heaved a sigh – unseen –

 

I’m creation of late love.

 

 

jan-netolicka

Dobrý den, vítám vás na našem webu. Rád bych vám představil vizi školy a ukázal, jak se nám ji daří plnit. Stačí, když kliknete sem.