menu

Noblesní Lydie Romanská na naší škole

Noblesní Lydie Romanská na naší škole

autor textu: Lukáš Průša, fotografie laskavě poskytla ze svého archivu Lydie Romanská

Dne 20. února 2019 navštívila hodiny českého jazyka a literatury ve třídách 3. C a VII. A PhDr. Lydie Romanská (1943), česká básnířka, prozaička, překladatelka a sbormistryně. Tvůrkyně je mnohým našim kolegům i žákům dostatečně známa. Několik let vykonávala funkci předsedkyně celostátní literární soutěže v tvorbě limericků a úspěšní tvůrci z řad žáků základních škol, všech typů škol středních i gymnázií přebírali ocenění z rukou Lydie Romanské.

Básnířka a prozaička vstoupila do kontextu české literatury v šedesátých letech 20. století na stránkách ostravského periodika Červený květ. Působila jako předsedkyně ostravského střediska Obce spisovatelů (2007-2017), je členkou Rady Obce spisovatelů České republiky, Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Od roku 2017 je mimořádnou členkou Spolku slovenských spisovateľov.

Básnickým debutem Lydie Romanské je Poema Ostrava (1975), jež je po stránce formální silně ovlivněná poezií Františka Halase. K milované Ostravě pociťuje respekt, obdiv i úctu, básně reflektují vliv proletářské poezie Jiřího Wolkera. Ostravské inspirace v tvorbě Romanské nalézáme i v jiných pracích, například v básnické skladbě Odrou křestná (1999) či ve svazku Ticho pro klarinet. (Příběhy poznamenané Ostravou) (2007). Za tuto knihu obdržela prozaička třetí místo v literární soutěži Ostrava město v pohybu. Básnická sbírka Půl hodiny po lásce (1982) přináší básně intimní lyriky, stejně tak texty knih Den latimerie (2002), Svlékání z růže (2008), Aniž tvůj že jsem (inspirovány 200. výročím narození K. H. Máchy) (2010) a Postel v rohu zahrady (2013).

Sbírka Dopolední poetika (1985) shrnuje básně, které vypovídají o autorčině umění procházet denně známými místy a prožívat situace s novým pohledem na současnost. Další dílo Poločas (1989) zahrnuje rovněž básně milostné lyriky, zachovávající si ženskou jemnost, křehkost, cit a noblesu. V závěrečné poemě Rouzeňská madona zarezonují nejen vlivy Erbenovy baladiky, ale také fascinace Romancí pro křídlovku Františka Hrubína. V knize básní Tanec o francouzské holi (1991) zachycuje Lydie Romanská tragické osudy dětí, s nimiž se bezprostředně setkala. V básnických sbírkách Nedomykavost času (1998) a Čtrnáct zastavení (1999) reflektuje nezadržitelně plynoucí čas v dimenzích životního naplňování a ztrát. Obě knihy můžeme zařadit do lyriky meditativní a spirituální. Ve sbírce Goghova postel (2006) se básnířka nechala inspirovat výtvarným dílem Vincenta van Gogha i skonem svého manžela, hudebního skladatele Dobroslava Lidmily (1926-2006), o jehož díle napsala monografii pod názvem Dobroslav Lidmila hudební skladatel, sbormistr, pedagog (2006).

Žákům třetího ročníku a septimy Lydie Romanská představila svou volnou básnickou trilogii – Sirka Henriho Bremonda (2016), Prázdniny s Henrim (2017) a Káva pro H. (Kuchyňská revue) (2018), jež je inspirována koncepcí tzv. „čisté poezie“ francouzského esejisty a literárního vědce Henri Bremonda (1865-1933). Umělkyně objasnila posluchačům literárněvědné pojmy „čistá poezie“ a „absolutní báseň“, zamyslela se nad podstatou, posláním a smyslem poezie a nad její úlohou v životě člověka. „Báseň má odrážet vás, vaši dobu, váš čas, musíte psát o tom, čím žijete,“ poznamenala přednášející.

Dle Lydie Romanské, opírající se o tvrzení Henri Bremonda a Františka Xavera Šaldy, je „čistá poezie“ exkluzivní básnický směr, navazuje na koncepci absolutní poezie a chce ji očistit od praktických funkcí – od didaktičnosti, politiky a od veškeré závislosti na vnější skutečnosti. Základním tématem této poezie je vnitřní, nezávislý, samostatný duchovní básnický svět člověka, básníkovo slovo a metafora, umělec směřuje k abstraktivismu a estetismu. Klíčové znaky „čisté poezie“ demonstrovala Romanská na svých básních i na textu H. Bremonda O ryzí poezii z roku 1925. „Sbírkou Káva pro H. (Kuchyňská revue) završuji trilogii, jež zahrnuje období, kdy jsem se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit…Neobjevuji objevené, sleduji Bremondovu linii u nás výrazně artikulovanou Vítězslavem Nezvalem, který chápal metaforu jako jedno z měřítek hodnoty poezie, absenci logického poselství za legitimní vyústění básně; stojím o to, aby se Bremondem definované pojetí vžilo, aby se upevnilo povědomí o historických kořenech soudobého básnictví, povýšeného především metaforou, objevně uplatněnou před téměř dvěma sty lety v díle zakladatele moderní české poezie Karla Hynka Máchy,“ napsala básnířka.

Beseda s Lydií Romanskou na naší škole byla mnohostranně inspirující. Mistryně slova představila žákům svou básnickou tvorbu, zamyslela se nad postavením poezie v současném technokratickém světě a nad jejím posláním v životě mladého člověka. Jedinečným způsobem představila recipientům podstatu tzv. „čisté poezie“, jež je spjata s dílem  Paula Valéryho, Rainera Marii Rilka a Vladimíra Holana, jejichž literární činnost je připomínána v hodinách literatury třetího ročníku.

 

jan-netolicka

Dobrý den, vítám vás na našem webu. Rád bych vám představil vizi školy a ukázal, jak se nám ji daří plnit. Stačí, když kliknete sem.