menu

Jedinečný Den poezie na naší škole

Jedinečný Den poezie na naší škole

Každý rok v listopadu si česká kulturní scéna připomíná klíčová máchovská výročí. Šestnáctého listopadu 1810 se na Malé Straně v Praze narodil Karel Hynek Mácha, zakladatel moderní české poezie, šestého listopadu 1836 zemřel na cholerinu v Litoměřicích.

Byl to literární kritik František Xaver Šalda, jenž ve své jasnozřivé eseji Mácha snivec a buřič z roku 1936, rozpoznal v Máchovi básníka kosmického, básníka metafyzického, básníka smrti, básníka dualistu i tvůrce, jenž pro české a následně i světové písemnictví vytvořil tři symboly, „do nichž uzavřel svůj poměr k světu a k životu: symbol poutníka, symbol vězně a symbol země“. O modernosti Máchova díla Šalda ve svém textu napsal: „Je v tom, že našel cestu k poezii absolutní, k poezii svéprávné a tvořivé; že opustil zásadu nápodoby, že se oprostil od hmotných modelů trpně přepisovaných. Mácha nalezl skutečnou básnickou intuicí pramen české lyriky hluboko ukrytý pod tehdejším osvětářským rozumářstvím a vlasteneckou užitkovostí; a nejenže jej nalezl, on mu vytýčil také směr a prohloubil řečiště svým značným uměním slova. Před ním byli veršovci čeští rétory, didaktiky, popisnými malíři, moralisty, napodobiteli přírody nebo domnělé lidové naivnosti, burcovateli a buditeli národními…On byl první básník v tom smyslu, jak tomu slovu rozumíme dnes: duše vytržená a unesená sama sebou, svým vnitřním bohatstvím, svou vnitřní silou i krásou. Je mág metafory: přepodstatňuje všecko, čeho se jí dotkne…Myslí první u nás básnicky, tj. lomem paprsků, podvojně…Je náš první básník cele vizuálný, jehož pohled i hoří i zažehuje; první vidomec české poezie: vidí a vyslovuje svatý úžas z toho, co první spatřil. Vidí obojím zrakem: hmotným i vnitřním; je pozorovatel i zíratel. Vidí povrch i nitro, časné i věčné, člověka i přírodu v tajemné vázanosti…“

V roce 2018 se konal již 20. ročník festivalu české a mezinárodní poezie po celé České republice, jehož se zúčastnila i naše škola. Téma letošního ročníku znělo NEBÁT SE a naši recitátoři, milovníci krásného slova, se opravdu nebáli vystoupit před porotou a do posledního místa zaplněnou literární učebnou Wichterlova gymnázia, aby jedinečným způsobem interpretovali básnická, prozaická či dramatická díla českých a světových slovesných umělců. Žáci byli rozděleni do dvou věkových kategorií dle stupňů gymnaziálního vzdělávání. V první recitovali žáci nižšího gymnázia, ve druhé pak žáci gymnázia vyššího. Porota ve složení Lukáš Průša, Ondřej Tichý, Tereza Dudkevičová a Jan Kij měla složitý úkol – vybrat ty nejlepší. Letošní ročník Dne poezie byl vskutku rekordní, básnického klání se zúčastnilo celkem třicet pět žáků. A jak to vše dopadlo? V nižší kategorii obsadila první místo Valentýna Al-Awa (1. A), druhé Adéla Lapšanská (4. B) a třetí David Miko (1. B). Čestná uznání byla udělena Frídě Guňkové (1. A) a Adéle Šelové (3. B). Ve vyšší kategorii recitátorů získala zlato Alexandra Lakomá (2. D), stříbro Markéta Prašivková (2. C) a bronz si odnesla Hedvika Stachovcová (5. A). Čestná uznání byla předána Janu Zubíkovi (1. D), Natálii Hulvové (2. C) a Katce Grünspanové (4. D).

Druhá část Dne poezie byla vyhrazena besedě s Jakubem Chrobákem (*1974), básníkem, literárním kritikem a literárním vědcem, jenž se narodil ve Vsetíně. Vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, na níž pak absolvoval doktorandské studium. Ve své disertaci reflektoval básnickou tvorbu Bohumila Hrabala. Básně začal publikovat od 2. poloviny 90. let 20. století, věnuje se rovněž recenzní a ediční činnosti. Chrobákovy texty můžeme nalézt na stránkách Tvaru, Literárních novin, Hostu, Aluzí a Textů. V současnosti působí jako odborný asistent v Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě. Je autorem čtyř básnických sbírek – Až dopiju tak zaplatím (2003), Adresy (2010), Jak prázdné kolo, po ráfku (2014) a Imrvére…(2017). Fascinace rodným Valašskem ho přiměla k napsání studie Tvůrce zbojnického a portášského mýtu Jan Kobzáň (2014), editoval např. svazek Láska nic nezapomíná. Almanach k šedesátinám básníka Víta Slívy (2011). S tímtéž básníkem zaštítili vydání antologie Nejlepší české básně 2016 (2017). J. Chrobák se také autorsky podílel na knize Literatura v souvislostech pro SŠ. 4 (2015).

Lukáš Průša připomněl literární a kulturní aktivity Jakuba Chrobáka, vzpomněl klíčová témata jeho tvorby, zajímal ho vývoj básníkovy poetiky. Samotný umělec a literární vědec se zamyslel nad podstatou a posláním poezie v současném světě, poezie je pro něj způsob poznávání světa. Reflektoval svou vlastní tvorbu, zastavil se u „základních kamenů“ svého básnického světa, jež jsou tvořeny krajinami, horami, Bohem i samotným „aktem psaní“ jak pro dospělé, tak pro dětské recipienty.

Dvanáctý listopad 2018 byl jistě pro všechny přítomné v literární učebně velkým svátkem „krásného slova“. Umělecké texty byly nejen interpretovány, ale také se o nich nahlas uvažovalo v rovině aktu psaní i recepce, v rovině existenciální i literárněvědné.

Na závěr bychom rádi ještě jednou všem recitátorům upřímně poblahopřáli a postupujícím vítězům popřáli hodně štěstí v soutěži „Aréna plná krásných slov“, která se koná 18. prosince 2018 v prostorách ostravské Komorní scény Aréna.

Autor textu: Lukáš Průša

Autor fotografií: Antonín Balnar