Blažený úděl
Když zjistíš, jak s tebou se zametá,
nemáš snad přání jiné,
nežli spatřit, jak padá kometa,
z níž se ti štěstí líhne.
Tak dále by život šel,
sice ne všechen bol se překročí,
nač bys však na osud klel,
když v tu chvíli pohlédneš do očí
člověku, co tě svým pohledem uhrane.
Ne, že by sis to nepřál,
vždyť ani srdce bušit ti nepřestane,
vnitřní chvění sílí dál.
Pak toužíš být nablízku jenom té
bytosti, jež nabídla ti dar,
kdo řekl by, že mnoho chvil poté,
splynete v zamilovaný pár.