menu

Team SPIRIT a taky trocha umění..

Futsal tým WIGYM v kraji – náhoda? Nemyslím si.

Pojďme se společně vydat po stopách toho, jak se tento úspěch udál a jak trnitou cestu chlapci museli ujít, aby nás do kraje dostali.

V prvé řadě se musím neskromně poplácat po rameni, neboť výběr týmu na futsalové akce, jsem bral velice zodpovědně a chtěl jsem vzít na turnaje to nejlepší, co naše škola nabízí. Kluci chodili brzo před školou na tréninky, abych je viděl v akci a udělal si o nich obrázek, ačkoliv v dosti zkreslené formě, za což jim patří dík Ale hodně mi to, tedy nám jako týmu, pomohlo, protože hodně šikovných kluků jsem neznal a neviděl hrát, takže za mě to splnilo svůj účel na 123%. Celkem “kempem” prošlo přes 30 hráčů a na mně bylo namíchat co nejsilnější, nejtýmovější a nejkonkurenceschopnější koktejl na nadcházející futsalové akce.

A výsledek? Za mě dobrý, ale pořád to může být ještě lepší :).

První zastávka bude u městského kola. Začnu tím, že kluci jsou všichni fotbalisti, a tak bylo potřeba jim trošku pozměnit mindset a nastavit jej na futsal, který je poměrně odlišný vůči klasickému fotbalu – málo prostoru (obzvlášť v Hladnovské tělocvičně), krátké přihrávky, velké množství soubojů, menší branky, těžší a menší balón a jiná pravidla, než na která jsou zvyklí z velkého fotbalu. Kluci se s tím popasovali dokonale, základní skupinou proletěli jako Šinkanzen a soupeře doslova deptali. Semifinále už bylo poněkud těžší, ale i s tím se kluci poprali výborně a čekalo nás finále, a to proti největšímu rivalovi, tím není nikdo jiný než JG Pavla Tigrida. Ten si taktiku tzv. Prešovského betonu osvojil a aplikoval dokonale a nám to dělalo problémy. Sice jsme se ujali vedení, ale soupeř vyrovnal a poté se opět schoval na svou půlku a nevybíravou soubojovou hrou nám dělal velké, ale opravdu velké problémy, a tak jsme museli přejít na taktiku hry bez brankáře a snahu o přečíslení soupeře se zakončením. Ovšem gólman se před tímto finále zřejmě výborně občerstvil (chytal výborně) a při naší snaze o gól zachytil jednu ze střel a přes celé hřiště rozhodl o naší prohře a postupu “pouze” z 2. místa. Musím však kluky pochválit, protože hráli velice pohledný futsal, který bavil nejenom mě, ale i fanoušky.

Teď je na čase rozebrat kolo okresní. Tam nám klacky pod nohy chtěli hodit nejenom naši soupeři, ale také počasí, protože kalamita způsobená sněhem znamenala, že do úvodního utkání jsem měl k dispozici pouze 3 hráče, vyvstala tak situace, jež nás hnala do utkání i v tomto nevyhovujícím počtu. To by ani nevadilo, kluci byli nastavení, že to nějak vydržíme a počkáme až ostatní postupně dorazí, ale nepočítali s tím, že v riflích a zimních botách jim moc na hřišti nepomůžu, jakožto hráč “na černo”, což se naštěstí neuskutečnilo, neboť mužstvo SŠ Telekomunikační, které mělo hrát svůj zápas až po nás. přijelo o chlup dříve, rychle se převléklo a po vzájemně dohodě s vedoucím mužstva,  vletělo na palubovku místo nás, za což jim patří velký dík. Asi po pěti minutách postupně dorazila zbývající hráčská enkláva, a my tak mohli nastoupit v plném počtu, ALE stále nám chyběli dva hráči, z nichž jeden byl brankář. Takže do prvního utkání musel do role brankáře naskočit hráč z pole. I přesto jsem klukům věřil, že to zvládneme a brzy dorazí i týmem vytoužený brankář. Utkání mělo tempo a parametry okresního kola a ačkoliv jsme dvakrát prohrávali, utkání jsme nakonec zvládli za 3 body. Do dalšího zápasu se k nám přidal i brankář, což měla být psychická vzpruha pro všechny hráče.

Čekala na nás tedy SŠ Telekomunikační, kterou jsme už znali a věděli co od ní můžeme čekat a jak proti ní hrát. Chtěli jsme převzít otěže do svých rukou hned v úvodu zápasu, neboť kvalita byla jednoznačně na naší straně. Soupeř dle plánu zarytě bránil a spoléhal na ojedinělé úniky a také na svého ranaře, který se nebál střílet ani z vlastního brankoviště a nutno podotknout, že ránu měl jako kůň. Náš gólman možná vlivem lezavé zimy zřejmě ještě neměl zcela prokrvené horní končetiny a inkasoval dvakrát z úctyhodné vzdálenosti, a to právě od již zmiňovaného ostrostřelce, což nám zlomilo vaz a znamenalo prohru. Čekal na nás tedy v semifinále nejnepříjemnější soupeř, kterým byla SŠ Služeb a podnikání Příčná.

Ta disponuje kvalitními fotbalisty, ale i tohoto soupeře jsme už znali z předchozího střetnutí, takže jsme věděli, jakým způsobem hrají a jak se na ně nachystat. Musím všechny hráče pochválit, že dodržovali pokyny na jedničku a navrch přidali i výbornou produktivitu. Ale zpět k vypjatému semifinále. Všichni hráči do puntíku plnili to, co jsme si řekli a v polovině utkání jsme vedli 0:2. Soupeř si po celý zápas lámal zuby na naši výborné defenzívě, ale dvěma slepenými (šťastnými) góly vyrovnal na 2:2. Bylo cca 5 minut do konce zápasu a opět se hrálo od nuly – kdo z koho. V poslední minutě se nám podařil protiútok a soupeř musel těsně před pokutovým územím faulovat. Jelikož naše standartní situace byly v průběhu turnaje tristní, chtělo to nějakou změnu. Hráči se domluvili na signálu a ten vyšel dokonale – dva hráči náběhem roztrhali zeď soupeře a třetí ji nelítostně propálil a my jsme tak v poslední minutě utkání rozhodli o postupu do finále. Euforie byla na místě a opět se potvrdilo heslo – věř, běž, dokážeš.

Nás čekalo vysněné a vydřené finále a odveta proti SŠ Telekomunikační. Ta do zápasu vstoupila s tím, že to budou šachy, bude se čekat na chybu a hledat skulinu v obraně. Ideální tak bylo, aby využili gólmana a snažili se soupeře rozpohybovat, ale soupeř výborně bránil a nedal nám prozatím možnost ke skórování a tak byl stav stále 0:0. Až zhruba 5 minut před koncem se balón po kombinaci dostal právě k našemu brankáři, který jej ve stylu Diega Maradony sólem dovezl až do brány, rozhodl finále a poslal nás do vytouženého krajského finále. Juchy děkujem!

Tímto bych chtěl poděkovat všem těmto hráčům (R. Barčovi, M. Dundrovi, T. Filipčíkovi, D. Foltysovi, R. Havelkovi, R. Hrabčákovi, J. Juchelkovi, J. Kišovi, T. Kohutovi, A. Rychlému, Y. J. Sonovi, P. Šimečkovi a V. Štěpánovi) za jejich nasazení, reprezentaci, obětavost a vítězné nastavení.

 

Ale tohle nebyl náš poslední tanec, vidíme se v kraji!!!! 

 

 

jan-netolicka

Dobrý den, vítám vás na našem webu. Rád bych vám představil vizi školy a ukázal, jak se nám ji daří plnit. Stačí, když kliknete sem.