Kulaté výročí Dne poezie
Motto: „Já miluju květinu, že uvadne, zvíře – poněvadž pojde; člověka, že zemře a nebude, poněvadž cítí, že zhyne navždy; já miluju – více než miluju – já se kořím Bohu, poněvadž – není. – Každý člověk by miloval druhého, kdyby mu rozuměl, kdyby v něj mohl nahlédnouti, léč…“
Karel Hynek Mácha
V letošním roce si česká kulturní scéna připomíná dvacáté výročí založení multižánrového festivalu Den poezie. Tento svátek umělecké literatury je každoročně aktualizován v listopadu, kdy vzpomínáme narození Karla Hynka Máchy (16. 11. 1810), klíčové osobnosti českého romantismu.
Letošní ročník Dne poezie nesl název Otevřete oči. Žáci a pedagogové Wichterlova gymnázia je měli dne 13. 11. 2019 vskutku otevřené a důstojně oslavili svátek českého písemnictví. Zprvu zazněla přednáška Ivy Málkové: Zataženo – česká poezie v době Protektorátu Čechy a Morava.
Prof. PaedDr. Iva Málková, Ph.D. (*1962) je literární teoretičkou, historičkou a kritičkou, působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, na katedře české literatury a literární vědy. Badatelsky se zabývá českou literaturou po roce 1945 a jako členka Centra regionálních studií FF OU literaturou Slezska a severovýchodní Moravy. Jako editorka připravila k vydání antologie literárních a uměleckých scén Ostravska a severních Čech – V srdci černého pavouka (2000) a Od břehu k horám (2000). Společně se Svatavou Urbanovou vydala Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945-2000 (2001) a soubor studií Souřadnice míst (2003). Je autorkou učebnicových textů Česká poezie 2. poloviny 50. let (1996) a O nejmladší poezii české I a II (1997). Autorsky se podílela na kolektivních pracích Slovník českého románu 1945-1991 (1992), Slovník české prózy 1945-1994 (1994) a Kapitoly z literárních dějin Slezska a severní Moravy (2000). Na počátku 21. století se Iva Málková badatelsky zabývala životními osudy a tvorbou Viléma Závady. Je autorkou závadovské monografie, která vyšla pod názvem Hledání Viléma Závady (2003), společně s Danielem Řehákem připravila k vydání svazek Osobnost a dílo Viléma Závady v bibliografických datech (2006), sama pak edici Vícehlasí. Korespondence Viléma Závady (2007). Pro Českou knižnici Nakladatelství Lidové noviny edičně připravila knihu Básně Viléma Závady (2008), přinášející pět Závadových sbírek – Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž a Na prahu.
V období let 2009-2011 se badatelský zájem Ivy Málkové obrátil k osobnosti Františka Hrubína (1910-1971), básníka, prozaika, dramatika, překladatele a tvůrce knih pro děti a připravila k vydání v brněnském nakladatelství HOST ve spolupráci s Ostravskou univerzitou „volnou hrubínovskou trilogii“. První díl vyšel pod názvem Tvůrčí osobnost Františka Hrubína. Bibliografie (2009, společně s Danielem Řehákem). V roce 2010 vyšel druhý díl pod názvem Adresát František Hrubín. Dopisy F. Hrubína, J. Seiferta, J. Strnadla, E. Frynty, třetí pak představuje monografie František Hrubín. Z archivních fondů (2011), která vychází v roce, ve kterém si česká literatura připomínala 100. výročí Hrubínova narození. Iva Málková také k hrubínovskému výročí edičně připravila Básně Františka Hrubína (2010). Svazek je součástí ediční řady Česká knižnice, jež vychází v brněnském nakladatelství HOST. Přináší jedenáct Hrubínových vrcholných básnických knih – Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, Včelí plást, Jobova noc, Hirošima, Proměna, Až do konce lásky, Romance pro křídlovku, Černá denice a Lešanské jesličky.
Badatelský zájem Ivy Málkové o literaturu regionu je poznat z jejích posledních prací. Dlužno připomenout monografii Jaromír Šavrda: tvůrce v zástupu i v opozici (2017) a svazek Vydržať! Dopisy z vězení. Dolores Šavrdová – Jaromír Šavrda. Vzájemná korespondence z let 1978-1984 (2019).
Iva Málková ve své přednášce na naší škole časově vymezila Protektorát Čechy a Morava a vyšla ze vstupních premis – Co? Kdo? Kdy? Kde? Jak? Proč? Vzpomněla básníky Františka Halase, Vladimíra Holana, Františka Hrubína, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Jana Zahradníčka a Viléma Závadu
Těžiště přednášky bylo položeno na stanovení klíčových motivů a témat básnických sbírek reflektovaného období (Halasovo Torzo naděje a Holanův První testament).
Poté následovala recitační soutěž žáků vyššího a nižšího stupně gymnázia. Porota byla postavena před nelehký úkol – vybrat v každé kategorii tři nejlepší. Mladí oduševnělí interpreti prezentovali texty básnické a prozaické, kusy z písemnictví českého i světového, díla klasiků, stejně tak svá vlastní. Mnohé výkony byly vskutku jedinečné a my jsme se mohli znovu a opakovaně přesvědčovat o tom, jak jemné záchvěvy lidské duše jsou přetaveny do uměleckého obrazu, tak, jak to básnickým slovem o poezii Jana Skácela napsal Michal Černík: „Byl básníkem, který dokázal to nejtěžší – dosud neznámou řeč srdce přeložit do mateřského jazyka“. A jak dopadl letošní ročník na Wichterlově gymnáziu? V 1. kategorii, žáci nižšího gymnázia, se na 1. místě umístila Valérie Bendová (1. A), na 2. Frída Guňková (2. A) a na 3. místě pak Marie Gaubová (2. B) a Petr Libscher (4. B).
Ve 2. kategorii, žáci vyššího gymnázia, si zlato z básnického klání odnesla Alexandra Lakomá (3. D), stříbro Hedvika Stachovcová (6. A) a bronz Lucie Peterková (8. A) a Vlasta Krejčiříková (1. C).
Všem vítězům a zúčastněným upřímně gratulujeme a těšíme se na další ročník Dne poezie v listopadu 2020.
Autor textu: PhDr. Lukáš Průša, Ph.D.
Autor fotografií: Mgr. Pavel Měrka